Na stranách schématu zapojení se automaticky propojují napojení symbolů nebo symbolů spoje, která se horizontálně nebo vertikálně nacházejí přesně proti sobě. To se označuje jako Automatické propojení a takto vygenerované čáry spoje se nazývají Čarami automatického propojení. Při vkládání a přesunování symbolů se zobrazí náhled čar automatického propojení.
Čáry automatického propojení jsou nejprve čistě grafické, a to až do okamžiku, ve kterém se vygenerují spoje. K tomuto automaticky dochází při mnoha akcích (např. při otevření strany), lze to však kdykoliv provést také ručně. Jednotlivý spoj může svá data obdržet prostřednictvím nastavení projektu, od potenciálu nebo od definičního bodu spoje.
Průběh spojů kreslíte přes Symboly spojů, jako jsou T-spoje nebo křížové spoje. Při tom mohou být odbočky spojů nebo křížové spoje zobrazeny buď jako jednoduchý bod, nebo jako definice cíle. V druhém případě je přímo patrné pořadí zapojení; toto je určováno vnitřní logikou symbolu spoje (sledování cíle).
Spoje se ve schématu zapojení zobrazují podle nastavených dat čar. Data čar můžete nastavovat pro projekt, potenciály nebo pro jednotlivé spoje.
Zdroj a cíl spojů
Ke spoji vždy patří informace, na co jsou jeho oba konce napojeny; jedná se o zdroj a cíl spoje. Pro zjištění zdroje a cíle se označení přístrojů napojených funkcí standardně synchronizují. K synchronizaci se používá třídění identifikátorů struktury ve správě identifikátorů struktury, "menší" označení přístroje se stává zdrojem. Dále jsou zapracovány také neumístěné spoje. Jestliže existuje více spojů mezi dvěma funkcemi, pak je jedna funkce u všech spojů vždy zdrojem a druhá funkce u všech spojů vždy cílem.
Příklad:"Menší " ozn. u stejných identifikátorů struktury znamená menší číslo než má čítač / označení napojení (např. EB3+ET4-X1:2 < EB3+ET4-X1:5), nebo označovací písmeno, které stojí v abecedě před jiným označovacím písmenem (např. EB3+ET4-K1:2 < EB3+ET4-X1:2).
V případě nestejných identifikátorů struktury je rozhodující poloha identifikátorů ve správě identifikátorů struktury. Zde znamená "menší" identifikátor vyšší pozici v dané tabulce. Například je identifikátor pro místo instalace ET1 standardně umístěn před identifikátorem ET3. V souladu s tímto je např. EB3+ET1-X1:10 zdrojem a EB3+ET3-X1:4 cílem spoje.
Upozornění:
- Symboly spoje (např. úhel, T-spoje) nejsou cíle. Stínění se často pokládají jen jednostranně, cílem je pak stínění samotné.
- Pomocí nastavení Zjistit zdroj a cíl spojů na základě umístění (k nalezení pod položkami nabídky Možnosti > Nastavení > Projekty > "Název projektu" > Spoje > Všeobecně) můžete definovat, že se zdroj a cíl spoje nezjišťuje přes ozn., ale přes grafickou pozici připojených funkcí. To odpovídá chování v EPLAN před verzí 1.9 SP 1. Kabelové spoje nejsou tímto nastavením ovlivněny.
Zaměnit zdroj a cíl
Viz také
Používání inteligentních spojů
Stanovení vlastností spoje prostřednictvím definičních bodů spoje